Ve Světle Pravdy
Poselství Grálu od Abdrushina
1.KNIHA ◄ ► 2.KNIHA
Pravda. Jednoduchá a jasná. Osvobozující a přinášející Světlo. Ale i přísná a spravedlivá. Věčná, neměnná Pravda.
Pravda může býti ve své přirozené prostotě chápána všemi. Je možné ji nalézt v přírodních zákonitostech, fyzikálních zákonech, ale i v každodenním životě, pokud ji jen člověk vidět chce. Pravda je ukazovatelem cesty k duchovnímu uvědomění, cestou k nalezení ztracené harmonie a k životu podle Boží Vůle, jenž je nezávislá na lidských přáních. Moudře činí ten, kdo se snaží Pravdu poznat a podle ní uzpůsobit svůj život.
Kniha Ve Světle Pravdy je čistým zdrojem poznání pro ty, jenž opravdově hledají Pravdu. Čtení knihy vyžaduje pozornost a procítění psaného duchem, ale i bezohledné zkoumání. Více o knize se dozvíte v úvodním textu k doprovodu.
Český překlad původního vydání obsahuje v knihách Ve Světle Pravdy, Poselství Grálu od Abdrushina a Doznívání k Poselství Grálu společně 201 přednášek. Pokud si chcete dílo Ve Světle Pravdy stáhnout v elektronické podobě, klikněte na obrázek knihy vedle obsahu.
Přednášky Doznívání k Poselství Grálu jsou rozšířením Poselství. Kdo jim chce rozumět, musí znát Poselství. Je to celek, který musí být dodržován v předepsaném pořadí, má-li se stát pravým věděním.
Citáty z knihy
Řekneš-li tedy: Podřizuji se dobrovolně stávajícím přírodním zákonům, protože je to k mému dobru, anebo mluvíš-li: Odevzdávám se do vůle Boží, která se projevuje v přírodních zákonech, anebo v oné nepochopitelné síle, která pohání přírodní zákony... je tu nějaký rozdíl v účinku? Síla je tu a ty ji uznáváš, musíš ji přece uznat, protože ti nic jiného nezbývá, jakmile jen trochu přemýšlíš... a tím uznáš svého Boha, Stvořitele!
Plození nemá být pro duchovně svobodného člověka ničím jiným, než důkazem jeho ochoty, přijmout cizího lidského ducha jako stálého hosta do rodiny a poskytnout mu na zemi příležitost k vyrovnání a k zrání. Jen kde existuje na obou stranách vroucí přání pro tento účel, má nastat příležitost k plození.
Vzdejte Bohu úctu dokonalosti! Pak najdete v ní klíč k nerozřešeným záhadám všeho bytí. –
Protože zákony ve stvoření působí samočinně a živě, neúprosně a neposunutelně se silou, proti které jsou lidští duchové úplně bezmocní, tak je ve skutečnosti jen samozřejmé, že musí být naléhavou potřebou každého člověka zcela rozpoznat tyto zákony, jejichž účinkům v každém případě zůstává bezbranně vydán napospas!
Dokonalost nemůže ti poskytnout jednotlivec, nýbrž jen celé lidstvo ve své rozmanité svéráznosti! Každý jednotlivec má něco, co bezpodmínečně patří k celku. Proto se také stává, že vysoce pokročilý člověk, který již nezná pozemských žádostí, miluje celé lidstvo, ne jednotlivce, protože jedině celé lidstvo může dát zaznívat očistou uvolněným strunám jeho zralé duše v akord nebeské harmonie. On nosí harmonii v sobě, protože zaznívají všechny struny!
Člověk však chce panovat nad něčím, jemuž samostatnému působení je neustále podroben a podroben zůstane. Ve své domýšlivosti má za to, že již vládne silou, jestliže se naučil pro své účely používat jen malé výběžky vyzařování, nebo když ve zcela malé míře využívá účinků vzduchu, vody a ohně!
Musí se zkoumat slovo, ne osoba! Že si vždycky nejprve snaží posvítit na osobu a potom zvažují, mají-li se její slova poslouchat, je zvykem lidí rozumu. Ve své úzce omezené chápavosti potřebují takovouto zevní oporu, protože se musí přidržovat zevnějšku, aby nepřišli ve zmatek. To je přece právě ta dutá stavba, kterou budují, která je nedostatečná pro lidstvo a je velikou překážkou postupu vpřed.
