Doznívání k Poselství Grálu 2

od Abdrushina


1.KNIHA ◄ ► 2.KNIHA
Deutsch
English
Francais
Português
Русский
Seznam přednášek


30. Připravovatel cesty

Pokud vy lidé dojdete k poznání celé vaší viny vůči Bohu, pak nemůžete mít téměř žádnou naději na slitování nebo milost; neboť jste si ji vskutku nezasloužili.

Čím více se rozšiřuje pohled do minulosti, tím hrozivěji pro vás vyvstává z doznělých tisíciletí jedna žaloba za druhou, které se řadí v jeden těsný kruh bez mezer, který se stále úžeji kolem vás stahuje.

Nakonec na vás tento kruh ničivě dopadne, pokud se ještě v poslední hodině naplněni díkem nechopíte záchranného lana, které vás vytrhne z tohoto sevření, jež v sobě nese zkázu, konec vaší viny, který s sebou musí nyní současně přinést i váš konec.

Probuďte se proto, lidé, a vzchopte se! K vaší pomoci budou odhrnuty všechny závoje z minulosti skrze Světlo, které vám tím dá poznat, co jste promeškali a jak falešně jste vždy jednali!

Nemůžete říci, že v minulosti jiní lidé na sebe naložili vinu a že vy na tom všem nemáte žádný podíl. Je to veliký omyl; neboť byli jste to vy sami, jeden tu, druhý jinde, ne vždy ve stejný čas a také ne vždy na stejném místě, avšak nějakým způsobem spojují vás vlákna s každou událostí! I když jste také o tom doposud nevěděli.

Ve svém pozemském zanoření vůbec netušíte něco o mnohých pomocích, které vám Světlo stále znovu v každé době a bez přestání dávalo, abyste nemohli sejít z pravé cesty ... avšak váš duch, ten o tom ví, protože toho byl tak často účasten!

Jen váš hluboký pád skrze vaše dobrovolně přijaté rozumové otroctví přivedl to tak daleko, že z toho nemůžete nic cítit a váš duch sám od sebe nedovede proniknout až k vašemu dennímu vědomí, protože ho držíte zazděného v nynější pozemské tíži.

Kromě toho mu nedáváte žádnou příležitost, aby se někdy mohl pohnout, protože jste na vedoucí místo svého ducha dosadili jeho nástroj, váš pozemsky vázaný rozum jste pozvedli v rouhavém smýšlení.

Tím byly vám samočinně uzavřeny veškeré cesty ze světlých výšin. Vy sami křečovitě bráníte všemu, co by mohlo rušit tento nezdravý mrákotný stav ducha, jen aby se nemusel vylekat ze samolibé pohodlnosti vlastního chtění vědět lépe, které bylo vypěstováno skrze domýšlivost falešného přecenění vlastní hodnoty!

Jak strašlivé musí být nyní pro takové lidi opravdové poznání!

A to je také v první řadě to, co mnohé zdržuje od přijetí Pravdy ze Světla! Strach a úzkost, které se sice ještě hluboko skrývají, které však přece již působí tak mnohým lidem jen zcela nevědomě mírnou hrůzu, dokud je náhle neúprosně nedonutí k nedobrovolnému procitnutí ostré údery ze Světla!

Ano, strach a úzkost před každým paprskem jasného, chladného Světla, které s sebou přináší Pravdu a v neúplatnosti dává lehce poznat omyly a chyby těchto pozemských lidí, to je důvod pro mnohé k lehkomyslnému otálení, odvážně se nyní postavit do světlého paprsku!

Oni všichni nechtějí tak snadno přijít o pohodlnost vlastní domýšlivosti, která se tak úlisně řídí podle jejich přání. Proto ještě upřednostňují také staré zvyky před neklidem, který jim mé Slovo musí nyní přivodit, dokud v něm pak pozvolna nenajdou opravdový mír, jakožto noví, duchovně vzkříšení lidé, kteří se vědomě a radostně zachvívají v zákonech Božích.

Pocítí svatou vůli Boží již jen jako blahodárnou, pomáhající a podporující, avšak nikdy tvrdou nebo jako tlak, jak se jim to dnes při jejich falešném stanovisku ještě musí jevit.

To je přece také samo o sobě již určité znamení falešného stanoviska a důkaz putování po mylných cestách těch lidí, kteří narážejí na Slovo Pravdy, protože se jim nelíbí!

Toto „nelíbí“ je také tím nejlepším výrazem pro odmítnutí skrze ty lidi, kteří se domnívají, že by si mohli Pravdu vybírat a přijmout z ní jenom to, co se jim líbí nebo, jak to krásně nazývají: co se jim „hodí“! V těchto označeních sami vidíte, jaká v tom spočívá zavrženíhodná ješitnost a samolibost vlastního povyšování, již v celém způsobu, jakým přistupují ke Slovu, pokud si to vůbec v pohodlnosti přejí!

Není při tom žádné opravdové vážnosti, tím méně pokory, která k tomu patří, aby v něm vůbec něco našli; neboť Pravda se nikdy nevnucuje.

Avšak já pravím vám, lidé nemají žádnou volbu, nýbrž se budou muset nyní ohnout a sestoupit z trůnu svého sebezbožňování falešně myšleného života!

Kdyby lidé v průběhu tisíciletí nejednali vždy tak, jak to činí ještě nyní, kdyby všechno, co jim mělo být ku pomoci, stále znovu nekřivili, aby to přizpůsobili svému lidskému smýšlení a svým pozemským přáním, tak by nyní zde na zemi bylo jedno jednotné učení, které vychází z vůle Boží. Nebylo by v působnosti tak mnoho druhů vyznání.

Všechno, co na zemi přišlo jako učení, tvořilo by jen spojené stupně k podstavci, který by zaujala Pravda podle vůle Boží, jak to bylo lidem v mnohých zaslíbeních často zvěstováno.

Nedávalo by to odlišnosti v chápání a ani v učeních samotných!

Neboť všechna učení byla kdysi Bohem chtěná, jednotlivým národům a zemím přesně přizpůsobená a přesně zformovaná podle jejich tehdejší duchovní zralosti a chápavosti.

Všechna původně vedla ve zcela přímé linii ke svatému Božímu Slovu Pravdy, které nacházíte v Poselství. Již tehdy všechno mířilo k dnešní době konečného soudu, který je dnes! Nositelé všech jednotlivých učení, s výjimkou těch, kteří sami byli sesláni ze Světla, byli připravovatelé cesty pro samotné Slovo Pravdy.

A tito připravovatelé cesty se snažili, velmi často v horoucím vnitřním úsilí, naplnit ve věrnosti svůj úkol, navzdory všem překážkám, které jim lidé stále znovu kladli do cesty.

Avšak lidstvo v každém případě zcela selhalo také již tehdy jako vždy tím, že brzy po odchodu těchto cestu připravujících zvěstovatelů vždy zkřivilo jejich slova nebo to, čemu nemohlo správně rozumět, odstranilo a upřelo dalším pokolením.

Avšak právě to, co se snažilo upřít, protože tomu tehdy samo nemohlo rozumět, bylo ze všeho nejdůležitější!

Protože tato nejdůležitější zvěstování hovořila přirozeně vždy o tom nejvyšším z každého učení, což bylo dostupné vždy jen zcela úzkému kruhu, protože davy tomu přece ještě nemohly rozumět, nebylo těžké a také nevysvětlitelné, že byla zpočátku zadržena, čímž však postupem času zcela upadla do zapomnění.

Avšak moudrá prozřetelnost je nenechala zcela zmizet a přijde doba, která je velmi blízko, kdy ze všech zemí budou přicházet zprávy o spisech, které mluví o těchto starých časech, a současně povstanou svědkové proti zkřiveninám domýšlivého lidstva.

A při tom se ukáže, že následní stoupenci těchto učení nemají dnes již žádného spojení s původní samotnou naukou, která zní zcela jinak, než jak ji vedou a učí dnes! Ba dokonce i Pravda samotná, kterou přinesl Ježíš, byla ve výrazu a ve smyslu zkřivena.

Mnoho síly a také mnoho dobrého chtění bylo proto žel tak mnohými věřícími použito k omylům, které se razily během tisíciletí, a tak lze dnes vidět také učení oněch mudrců, kteří byli již připravovateli cesty pro Slovo Pravdy samotné, jako Krišna, Lao-Tse, Buddha a Zoroaster, ve zcela cizí formě a tím také jiného obsahu, než jak byla tehdy od těchto zvěstovatelů samotných dána. A také líčení o jejich pozemském životě byla během času zkomolena. Nesouhlasí se skutečností.

Tisíce, ba statisíce pozemských let bylo ze Světla již vynaloženo, abyste byli v nesmírné shovívavosti a nepochopitelné dobrotě namáhavě vzděláváni a připravováni pro dobu, ve které se musíte soudit, abyste v ní zanikli, nebo mohli velkolepě vstoupit do světlých zahrad věčné radosti.

A protože doba, na kterou bylo neustále poukazováno, nyní nastala, stojí lidé odvráceni od Pravdy více než kdy jindy! Následují tvrdošíjně jen výtvory svého vlastního chtění vědět, aby při tom s posledním úderem meče Bohem chtěného, očišťujícího roztřídění klesli do propasti rozkladu!

Co myslíte, vy lidé, že asi pro vás nyní musí přijít? Nedám více žádný poukaz, neboť to přece budete brzy prožívat!

Avšak ještě i v této době zoufalých zmatků rozdává Světlo pomáhajíc plnýma rukama ze zřídla své nevyčerpatelné všemoudrosti stále znovu nové milosti, které se v uzavření kruhu veškerého dění musí ještě samočinně vyvinout, dosažitelně pro všechny, kteří poznají jejich hodnotu a vděčně tuto pomoc využijí.

Světlo především odhrne ještě jednou závoje, které byly kolem toho utkány lidským smýšlením a tím musely přinést nynější zmatek.

Světlo vám v soudu opět dává Pravdu a tím také poznání souvislostí ve velkém vedení, které chtělo přivést lidstvo stupeň za stupněm k poznání Světla, k čemuž všechna tato učení měla sloužit.

Jen skrze malicherné lidské smýšlení a lidskou ješitnost nastaly takové odlišnosti a někdy dokonce i protichůdnosti z toho, co původně mělo být vždy jen jedním a nikdy nemělo vést od sebe!

Také v tom poznala temnota u pozemských lidí jejich slabosti a velice obratně je pro sebe využila, aby dosáhla Světlu nepřátelského cíle.

A tito pozemští lidé, kterým bylo opět stále znovu dáváno tolik pomocí ze Světla, příliš ochotně a dokonce s potěšením jen následovali veškerá vábení temnoty skrze ješitnost a samolibost!

A mezi tyto lidi jste kdysi patřili i vy, kteří o této vině dnes nechcete nic vědět a snažíte se ji pokud možno svalit na druhé.

Každý z dnes inkarnovaných lidí na zemi měl jedenkrát a většinou dokonce i vícekrát příležitost, věrně následovat volání Světla! Alespoň jedenkrát mohl nezfalšovaně přijmout učení připravovatele cesty.

Avšak přestože lidstvo v tom stále znovu hřeší, přináší Světlo se soudem a s tím spojeným uzavřením kruhů veškerého dění v tom také ještě jednou příležitost k poznání všeho toho, co pro lidstvo doposud učinilo, aby je uchránilo před jeho konečným pádem!

S tímto uzavřením kruhů ukáží se opět ještě jednou prožití všech připravovatelů cesty, jejich vývoj a jejich působení v paprsku Světla tak, jak tomu bylo, aby se tím narovnalo zkřivené a pro celou budoucnost bylo ochráněno před hříchy těch, kteří ctižádostivě žádají vlastní vědění.

Pozemské životy a působení známých připravovatelů cesty, od Hjalfdara počínaje až ke Krišnovi, Lao-Tse, Buddhovi a Zoroasterovi a ještě mnohých jiných, se opět probudí, protože se nyní každý počátek má spojit s koncem v kruh, aby se při tom soudil, stoupal vzhůru, nebo klesl.

V příbězích všech budete ještě jednou zřetelně vidět jednotné, veliké vedení ze Světla, avšak i odporný boj temna proti každé pomoci, které se lidem mělo dostat.

Člověk, který se v tom nacházel, mohl doposud rozhodovat o tom, zda pomoc přijme, nebo odmítne. Se zkřivením čistého učení skrze své chtění vědět lépe vykonal však jen službu temnu, ne Světlu! Tím přinesl zmatek a nepřátelství jako následek oněch učení, která by ve skutečnosti musela spojovat, pokud by tehdy zůstala čistá; tak čistá a jasná jak byla dána.

Avšak že mohly přijít takové špatné následky, svědčí jen o tom, že to musí být lidské dílo v nynějších formách; neboť co přichází od Boha nebo se děje ve svém provádění nefalšovaně, nezná ani nenávist ani nepřátelství!

Tuto Pravdu vezměte za zkušební kámen pro všechno! Kdekoliv se nalézá nesnášenlivost a nenávist, nebo lze dokonce spatřit i nepřátelství, štvaní proti jiným, kteří nejsou téže víry, kde je snaha škodit jinověrcům, tam není učení od Boha nebo je falešné! A takoví lidé slouží jen temnotě, nikdy ne Světlu!

Učení, které to připouští, musí být zkřivené, lhostejno, jak se nazývá; neboť učení, které ještě zkřiveno není, bude se zachvívat také v čistotě, v Božích zákonech. Nevychovává lidi, kteří chtějí bližním škodit!

Jsou přirozeně také ještě lidé, kteří používají čisté učení, avšak zneužívají je k vlastním účelům, jak to tak často lze nalézt ve světových dějinách a v dějinách mnohých jednotlivých národů, které tím nakonec vždy byly dohnány k zániku, i když se tu a tam také někdy zdálo, že stoupají.

Nápadné je to, že tito takto jednající jsou sami vždy prokazatelně služebníky takových učení, kteří se od dávných dob vždy nazývali kněžími nebo služebníky Božími. A tito upravovali učení při tom tak, aby jejich výklady přispívaly ke splnění vlastních přání. Tím byl však smysl učení již pokřiven a stoupenci a věřící sloužili, aniž by to věděli, jen chrámům a církvím, ne však skutečnému Bohu!

A tito takzvaní Boží služebníci střežili vždy žárlivě udržení svého pozemského vlivu na věřící lidi a snažili se ho trvale rozšiřovat, neboť přece znamenal a byl pro ně současně mocí a ... jejich ziskem, jejich živobytím!

A tím stalo se to bojem, který vedli všemi prostředky, avšak k udržení pozemského boje, pro který se jim každý prostředek jevil jako správný! Tuto skutečnost můžete přece ještě i dnes všude velmi snadno poznat!

Nakonec to také přineslo zcela přirozeně i nenávist a nepřátelství, nesnášenlivost a štvaní vůči bližním. Avšak tím nikdo Bohu neslouží; neboť Bůh zapovídá tyto zlé věci, které ostatně, viděno spravedlivě a pozorováno i jen čistě pozemsky, poukazují jen na nečisté smýšlení toho, který je schopen takto jednat, nedovedou však tím dotčeného poškodit před lidmi, kteří jsou ještě přímého smýšlení!

V těchto věcech tedy existuje dvojí východisko falešného: Buď je zkřiveno učení samotné lidskou rukou a lidským smýšlením, nebo se jeho služebníci snaží je použít ve falešném smyslu k cílům, které jsou v první řadě velice pozemské, sobecké. Pak je jeho použití zkřivené a zneužité k vlastním účelům.

Jedno je pak stejně zavrženíhodné jako druhé. Avšak čisté učení použité převážně k vlastním účelům je ještě horší, než když je učení samotné zkřiveno z nevědomosti.

To všechno se nyní v soudu ukáže! Avšak na lidech samotných, kteří takto zhřešili proti Duchu, který jim všem stále znovu dával jen jediné učení jako základní pojem Bohem chtěného bytí v tomto stvoření: Miluj svého bližního, to znamená, cti ho jako takového! V tom spočívá neúprosné přikázání: že mu nikdy nesmíš vědomě škodit, ani na jeho těle ani na jeho duši, ani na jeho pozemských statcích ani na jeho pověsti!

Kdo to nedodržuje a jedná jinak, neslouží Bohu, nýbrž temnotě, které se vydává jako nástroj!

Ten také nezná ani Boha ani jeho všesvatou vůli, která spočívá v jeho Slově. On také nezná Boží Slovo v jeho pravém smyslu! A to dokazuje každý zřetelně sám skrze svůj způsob v působení, tedy řeči a jednání! Vidíte při tom ihned, kdo skutečně slouží Bohu, nebo jen temnotě!

To nyní vezměte k doprovodu v boji, který musíte podstoupit se všemi, kteří slouží temnu a sami jsou z temnot.

Stojíte-li pevně ve Slově, tak pro vás nebude těžké vždy vítězně vytrvat; neboť Světlo je vždy silnější než temnota a s vámi je všemohoucnost Boží, když jí věrně sloužíte!

Doznívání k Poselství Grálu od Abdrushina


Seznam přednášek

[Poselstvi Grálu od Abdrushina]  [Doznívání k Poselství Grálu] 

kontakt