Doznívání k Poselství Grálu 2

od Abdrushina


1.KNIHA ◄ ► 2.KNIHA
Deutsch
English
Francais
Português
Русский
Seznam přednášek


3. Všemoudrost

Vedu vás se svým Slovem zpět k Bohu, od kterého jste se nechali pozvolna odcizit všemi těmi, kteří své lidské chtění vědět postavili nad Boží moudrost.

A ti, kteří jsou ještě proniknuti jistotou všemoudrosti Boží, kteří se chtějí pokorně podrobit onomu velikému láskyplnému vedení, které v tom spočívá skrze účinky nezvratných zákonů tohoto stvoření, si představují tuto všemoudrost Boží jinak, než jaká je!

Představují si Boží moudrost příliš lidsky, a tudíž příliš malou, vtlačenou do příliš úzkých hranic! S nejlepším chtěním dělají si z všemoudrosti jen pozemskou vševědoucnost.

Avšak všechno jejich dobré myšlení je při tom příliš lidské; dopouštějí se stále znovu té velké chyby, že se snaží pod pojmem Boha a Božského představit si vrchol toho lidského!

Vůbec nevyjdou z lidského způsobu, nýbrž přemýšlejíce odvozují vzestupně jen ze své vlastní podstaty, vycházejí z lidské půdy, zdokonalujíce to až k nejvyššímu, nejideálnějšímu bodu stejného druhu. Při svých představách o Bohu neopouštějí navzdory všemu svou vlastní půdu.

I když se snaží stupňovat očekávání až k pro ně zcela nepochopitelnému, zůstává přece všechno v jedné jímce myšlení, a nemohou tudíž sami ve snaze vytušit, nikdy najít ani stín pojmu opravdové Boží velikosti.

Jinak tomu není ani u pojmu Boží všemoudrosti! Ve svém troufalém myšlení udělali jste z ní jen malichernou a pozemskou vševědoucnost! Domníváte se, že Boží všemoudrost má „znát“ vaše lidské myšlení a cítění. Tento pojem požaduje nebo očekává tedy od Boží všemoudrosti neomezené vstupování a nasměrování do nejosobnějšího a nejmenšího myšlení každého jednotlivce zde na zemi a ve všech světech! Starání se a chápání každého malého lidského ducha a ještě více: trápení se pro něj!

Mít takovéto vědění není moudrost! Moudrost je mnohem větší, daleko nad to povznesená.

V moudrosti spočívá prozřetelnost!

Prozřetelnost však není totožná s předvídáním vedení, jak tomu lidé pod slovy „moudrá prozřetelnost“ tak často rozumí, to znamená, jak si to myslí. Také v tom se mýlí, protože ve svém lidském myšlení si opět představují každou velikost jako vystupňování odspoda nahoru všeho toho, co oni sami jakožto lidé v sobě nesou!

I při nejlepším stanovisku neupustí od tohoto zvyku a nemyslí na to, že Bůh a Božské je jim zcela cizorodé a všechno přemýšlení o tom musí přinášet jen omyly, pokud jako základ k tomu použijí lidský druh!

A v tom spočívá všechno doposud falešné, každý omyl v pojmu. Zcela klidně se dá říci, že ani jeden z dosavadních pojmů v jejich myšlení, hloubání, bádání o tom nebyl také skutečně správný a oni se ve své lidské malichernosti nikdy nemohli přiblížit samotné Pravdě!

Prozřetelnost je Boží působení, spočívající zakotveno v Boží moudrosti, všemoudrosti. A všemoudrost se stala skutkem v Božích zákonech tohoto stvoření! Spočívá v nich a také v nich spočívá prozřetelnost a působí vůči lidem.

Nemyslete si tedy, že všemoudrost Boží má znát vaše myšlenky a vědět, jak se vám pozemsky vede. Působení Boha je zcela jiné, větší a obsáhlejší. Bůh svou vůlí obepíná vše, udržuje vše, podporuje vše z živoucího zákona, který každému jednotlivci přináší to, co zasluhuje, to znamená, co si utkal.

Ani jeden nemůže při tom uniknout následkům svého konání, ať už jsou zlé nebo dobré! V tom ukazuje se všemoudrost Boží, která je spojena se spravedlností a láskou! V tomto působení stvoření je vše pro člověka moudře upraveno! I to, že se on musí soudit!

To, co Boží soudce přináší v Božím soudu, je vybavení rozsudku, který si lidé sami museli vynést podle Božího zákona v moudré prozřetelnosti!

Soudce přináší do tohoto světa sílu vybavení, která v něm spočívá, neboť on je živoucím zákonem, je nejsvětější Boží vůlí v osobě: Imanuel!

Lidstvo nyní kupodivu mluví již řadu let o světovém obratu, který má přijít, a v tom má jednou výjimečně pravdu. Avšak tento obrat je již zde! Lidstvo stojí uprostřed rozsáhlých světových událostí, které ještě očekává, a nepozoruje to, protože nechce.

Jako vždy představuje si to jinak a nechce uznat za správné, jak to skutečně je. Tím však pro sebe samo zameškalo pravý čas vlastní možnosti zrání a selhalo. Selhalo jako vždy; neboť lidstvo ještě nikdy nesplnilo to, co Bůh od něj může očekávat, očekávat musí, pokud je chce ještě i nadále ponechat v tomto stvoření.

Nyní je však konec Boží shovívavosti; neboť v lidském jednání spočívá takové svéhlavé omezení, které se při každé události ze Světla opakuje vždy stejným způsobem, spočívá v něm taková dětinská svéhlavost a směšná domýšlivost, že z něj příliš zřetelně hovoří nenapravitelná lenost ducha a neponechává žádnou zbývající naději na možnost záchrany.

Z tohoto důvodu je to Boží vůle, že stvoření bude nyní očištěno od všeho takového zla. A tato všesvatá vůle přináší očistu skrze soud v uzavření kruhu každé události, všeho jednání!

Uzavření kruhu bude přivozeno skrze sílu Světla, které je nyní na zemi zakotveno, a všechno se tím musí soudit, musí se očistit, nebo musí zahynout, klesnout do strašlivého rozkladu.

Je to přirozené, podmíněné zákony stvoření, že všechny zlé vlastnosti vyženou nyní na konci také ty nejsilnější květy, musí přinést své odporné ovoce, aby se tím na sobě a v sobě k smrti vyžily! V síle Světla musí všechno přijít k bodu varu! A z tohoto klokotání může však nyní opět vystoupit jen zralé lidstvo, které je schopné a také ochotné s díkem a jásotem přijmout nové zjevení z Boha a podle něj žít, aby správně působíc kráčelo skrze stvoření.

Při každém obratu poskytl Stvořitel dozrávajícím lidským duchům nová, jim až doposud ještě neznámá zjevení, která měla sloužit k rozšíření vědění, aby jejich duch skrze další poznání byl schopen se povznést vzhůru do světlých výšin, které kdysi nevědomě jako zárodky ducha opustili.

Bylo však vždy jen několik těch, kteří se ukázali ochotnými vděčně přijmout líčení přicházející z Božského, a tím mohli také získat tak mnoho na hodnotě a síle ducha, jak to bylo pro lidi nutné.

Většina všech lidí odmítla tyto vysoké dary Boží ve svém neustále se stupňujícím omezení duchovního chápání.

Doby takových světových obratů byly vždy svázány se současným stavem zralosti stvoření. Zralost stvoření byla vždy ve vývoji zcela přesně naplňována podle svatého Božího zákona, avšak lidé ve stvoření se ve své duchovní lenosti tak často postavili tomuto vývoji brzdivě do cesty!

Zatímco byla pro lidi ve světových epochách rozdělena setba pokračujícího poznání veškerého Božího působení ve stvoření, ti se tomu téměř vždy uzavřeli.

Protože se lidé sami povýšili na východisko všeho bytí, nechtěli věřit, že existovalo něco, co nemohli pochopit pozemskými smysly. Jedině na to omezili své vědění, a proto také nechtěli připustit nic jiného, oni, nejmenší výběžky stvoření, nejvzdálenější od pravého bytí a skutečného života, kteří rouhavě promarnili svůj čas milosti smět uzrávat v pokračujícím poznání.

A nyní přichází nový veliký obrat, který s sebou přináší také nové vědění! O tomto obratu mluví již sami, avšak představují si ho opět jen jako splnění ješitných lidských přání v jimi zamýšleném druhu. Ne snad, že by oni při tom měli nějaké povinnosti, ne, oni čekají opět jen na to, že jim bude ze Světla shozeno do klína vylepšení pozemského pohodlí! Takový má být tento obrat; neboť jejich myšlení dál nesahá.

Nová nutnost vědění, která je s tímto obratem úzce svázána, aby mohli duchovně stoupat a tím také konečně přetvořit své okolí ve hmotnosti, je nezajímá. Co doposud ještě nebylo, prostě odmítají v lenosti svého ducha.

Jak velmi vzdálen od chtění ke vzestupu ukazuje se lidský duch, když se domnívá, že je pro něj zcela jedno, když o Imanueli ví, nebo ne, protože o něm nebylo přece ještě nikdy hovořeno. A jiný důvod nemají k tomu, aby se zjevením o něm a nynějšímu světovém obratu s obvyklou zarputilostí uzavírali, místo toho aby všechno přijímali jen s radostí a díkem!

Avšak já pravím vám: Lidé budou nyní Bohem k přijetí donuceni, protože jinak již více nemohou duchovně stoupat vzhůru, neboť o něm vědět musí!

Spočívá to v působení všemoudrosti, že při zcela určité zralosti stvoření dostává se lidským duchům stále znovu nových zjevení o Božím působení.

Tak byli také na tuto zemi kdysi již před pravěkem vysláni stvoření, poté co duchovní zárodky ve svém pomalém vývoji již přetvořily k tomu vyvolená těla zvířecí k tělům lidské formy, což šlo ruku v ruce s uvědomováním si ducha v pozemském těle. To se odehrálo v nevýslovně dlouhých dobách ještě před známou dobou ledovou této země!

Protože jsem již zvěstoval o prastvořených, musí existovat také později stvoření nebo stvoření, poněvadž jsem hovořil ještě o vyvinutých, teprve k nimž se počítá pozemské lidstvo.

Tito stvoření, o kterých jsem doposud ještě nehovořil, zalidňují úrovně stvoření mezi prastvořenými v prastvoření a vyvinutými pozdějšího stvoření.

Do dozrávajících kmenů těch, kteří se vyvinuli z duchovních zárodků, přišel v počátečních dobách tu a tam také někdy k inkarnaci stvořený, aby jako vůdce dal spojení vždy k nejbližšímu stupni v nutném úsilí vzhůru všeho duchovního. To byly tehdy veliké obraty v počátečních dobách.

Později povstali proroci jako omilostnění. Tak pracovala všeláska ze Světla, aby v čase dané zralosti stvoření skrze vždy nová zjevení poskytovala pomoc lidským duchům, až nakonec z Boha samotného sestoupily jeho části, aby se lidstvu také dostalo svatých zpráv o Božství a jeho působení, jinak by nastal klid přezrálosti právě dosaženého bodu a propadnutí rozkladu, jak by se to muselo stát podle samočinných zákonů ve stvoření, protože nepřestávající úsilí vzhůru je základní podmínkou trvalé existence ve stvoření.

Tak přichází také při nyní působícím velikém světovém obratu bezpodmínečná nutnost rozšíření vědění až k bytí Imanuele, v němž se tento obrat nyní naplňuje!

Buď se musí lidský duch až k tomuto vědění o něm povznést, nebo zůstane stát, což je pro něj souznačné se začínajícím rozkladem v nepoužitelnosti skrze nečinnou přezrálost nehybného lidského ducha, který již více nedovede v něm se vzdouvající sílu Světla správně použít. Tak se mu stane zkázou to, co by mu mohlo pomoci a co by mu také pomohlo, jako každá energie, která je použita falešně.

Proto musíte nyní vědět o Imanueli; neboť tento čas pro vás je zde!

Kdo tohoto nového Božího zjevení ještě nadále nechce dbát, nesmí také zůstat ve stvoření, nýbrž bude vymazán v knize života. Tak chce to Bůh! A jeho svatá vůle se nyní od této hodiny na lidech naplní s veškerou viditelně se projevující mocí skrze sílu Světla, které nikdo nemůže vzdorovat.

V těžkém utrpení budou nyní lidské duše uvolněny a připraveny k přijetí Slova, které jim já přináším z Boha! A jen k tomu ochotní vyjdou ze všeho soužení k novému bytí.

Bůh je Pán, jedině on sám, a kdo ho nechce v pokoře uznat takovým, jakým skutečně je, a ne, jak vy si ho představujete, ten je odsouzen!

Imanuel je s Bohem Otcem právě tak nerozlučně úzce spojen jako i Ježíš a to se vám musí stát věděním v době nynějšího světového obratu!

Tisíce jazyků bude nyní zde na zemi rozvázáno, aby Imanuele zvěstovaly mezi všemi národy, jako byl již zvěstován skrze zástupy andělů v celém stvoření; neboť to je vůle Boha Otce.

Směl jsem vám rozvinout obraz o tkaní ve stvoření, k němuž náležíte, abyste se stali vidoucími a vědomě požívali všech požehnání, která pro vás spočívají ve stvoření, a mohli je využít pro své blaho! Aby vám v budoucnosti pomáhala jen vzhůru, a ne vás bolestně trestala nebo dokonce musela zavrhnout. Děkujte Pánu za to, že na vás pamatoval v takové lásce, že jsem vám Poselstvím směl říci to, co vám pomáhá, a také to, co je vám nebezpečné.

Nyní jste skrze ně vidoucí, lidé, vědoucí, avšak dvojnásob vinni, pokud chcete jít falešnými cestami!

Ukázal jsem vám ty cesty, které vedou do blízkosti Boží. Nyní jimi jděte!

Doznívání k Poselství Grálu od Abdrushina


Seznam přednášek

[Poselstvi Grálu od Abdrushina]  [Doznívání k Poselství Grálu] 

kontakt