Ve Světle Pravdy
Poselství Grálu od Abdrushina
1.KNIHA ◄ ► 2.KNIHA
Pravda. Jednoduchá a jasná. Osvobozující a přinášející Světlo. Ale i přísná a spravedlivá. Věčná, neměnná Pravda.
Pravda může býti ve své přirozené prostotě chápána všemi. Je možné ji nalézt v přírodních zákonitostech, fyzikálních zákonech, ale i v každodenním životě, pokud ji jen člověk vidět chce. Pravda je ukazovatelem cesty k duchovnímu uvědomění, cestou k nalezení ztracené harmonie a k životu podle Boží Vůle, jenž je nezávislá na lidských přáních. Moudře činí ten, kdo se snaží Pravdu poznat a podle ní uzpůsobit svůj život.
Kniha Ve Světle Pravdy je čistým zdrojem poznání pro ty, jenž opravdově hledají Pravdu. Čtení knihy vyžaduje pozornost a procítění psaného duchem, ale i bezohledné zkoumání. Více o knize se dozvíte v úvodním textu k doprovodu.
Český překlad původního vydání obsahuje v knihách Ve Světle Pravdy, Poselství Grálu od Abdrushina a Doznívání k Poselství Grálu společně 201 přednášek. Pokud si chcete dílo Ve Světle Pravdy stáhnout v elektronické podobě, klikněte na obrázek knihy vedle obsahu.
Přednášky Doznívání k Poselství Grálu jsou rozšířením Poselství. Kdo jim chce rozumět, musí znát Poselství. Je to celek, který musí být dodržován v předepsaném pořadí, má-li se stát pravým věděním.
Citáty z knihy
Člověk nemá nikdy zapomínat, že má zcela sám, plně a dokonale odpovídati za všechno, co cítí, myslí a koná, i když to bez podmínky přijal od druhých!
Z každého Božího poselství jste udělali náboženství! Ke svému pohodlí! A to bylo falešné! Neboť jste náboženství postavili na zvláštní, vyvýšený stupeň, stranou od činnosti všedního života! A v tom byla největší chyba, kterou jste mohli udělat; neboť tím jste postavili také Boží vůli stranou od všedního života, nebo, což je totéž, vy jste se postavili stranou od Boží vůle, místo aby jste se s ní sjednotili, a položili ji do středu života a ruchu vašeho všedního dne! Byli s ní jedno!
Řekneš-li tedy: Podřizuji se dobrovolně stávajícím přírodním zákonům, protože je to k mému dobru, anebo mluvíš-li: Odevzdávám se do vůle Boží, která se projevuje v přírodních zákonech, anebo v oné nepochopitelné síle, která pohání přírodní zákony... je tu nějaký rozdíl v účinku? Síla je tu a ty ji uznáváš, musíš ji přece uznat, protože ti nic jiného nezbývá, jakmile jen trochu přemýšlíš... a tím uznáš svého Boha, Stvořitele!
Musí se zkoumat slovo, ne osoba! Že si vždycky nejprve snaží posvítit na osobu a potom zvažují, mají-li se její slova poslouchat, je zvykem lidí rozumu. Ve své úzce omezené chápavosti potřebují takovouto zevní oporu, protože se musí přidržovat zevnějšku, aby nepřišli ve zmatek. To je přece právě ta dutá stavba, kterou budují, která je nedostatečná pro lidstvo a je velikou překážkou postupu vpřed.
Jako zde jest naše hrubohmotné tělo citlivé vůči svému okolí stejného druhu, které proto může viděti, slyšeti a cítiti, právě tak jest tomu v těch částech stvoření, jichž podstata není podobná naší. Jemnohmotný člověk v tak zvaném záhrobí cítí, slyší a vidí jen své stejnorodě jemnohmotné okolí, vyšší duchovní člověk může zase viděti jen své duchovní okolí.
Rodiče dávají dítěti přímo to, co potřebuje ke svému dalšímu vývoji, právě tak na druhé straně dítě rodičům, nechť je to dobré nebo zlé, neboť k dalšímu vývoji a k rozmachu patří ovšem také uvolnění od zla, prožitím téhož zla, čímž jako takové bude poznáno a odvrženo. Příležitost k tomu neustále přináší vzájemné působení. Bez něj by člověk nemohl nikdy být skutečně osvobozen od toho co se událo.
Jen povolaní mohou být opravdovými učiteli. Povolaní jsou takoví, kteří schopnosti nesou v sobě. Tyto schopnosti se neptají po vysokoškolském vzdělání, nýbrž po zachvívání jemné citovosti, která je schopna se uplatnit nad prostorem a časem, tedy nad hranicemi pojmů pozemského rozumu.
