Pravda. Jednoduchá a jasná. Osvobozující a přinášející Světlo. Ale i přísná a spravedlivá. Věčná, neměnná Pravda.
Pravda může býti ve své přirozené prostotě chápána všemi. Je možné ji nalézt v přírodních zákonitostech, fyzikálních zákonech, ale i v každodenním životě, pokud ji jen člověk vidět chce. Pravda je ukazovatelem cesty k duchovnímu uvědomění, cestou k nalezení ztracené harmonie a k životu podle Boží Vůle, jenž je nezávislá na lidských přáních. Moudře činí ten, kdo se snaží Pravdu poznat a podle ní uzpůsobit svůj život.
Kniha Ve Světle Pravdy je čistým zdrojem poznání pro ty, jenž opravdově hledají Pravdu. Čtení knihy vyžaduje pozornost a procítění psaného duchem, ale i bezohledné zkoumání. Více o knize se dozvíte v úvodním textu k doprovodu.
Český překlad původního vydání obsahuje v knihách Ve Světle Pravdy, Poselství Grálu od Abdrushina a Doznívání k Poselství Grálu společně 201 přednášek. Pokud si chcete dílo Ve Světle Pravdy stáhnout v elektronické podobě, klikněte na obrázek knihy vedle obsahu.
Přednášky Doznívání k Poselství Grálu jsou rozšířením Poselství. Kdo jim chce rozumět, musí znát Poselství. Je to celek, který musí být dodržován v předepsaném pořadí, má-li se stát pravým věděním.
Není žádného odloučení tohoto pozemského života a tak zvaného onoho světa, ale všechno je jen jediné veliké bytí. Celé to mocné, lidem viditelné i neviditelné stvoření zapadá navzájem do sebe jako podivuhodně dovedný a nikdy neselhávající mechanismus, nikdy se nemíjejících ozubených kol. Jednotné zákony nesou celek a jako nervové provazce vše pronikají, drží všechno pohromadě a působí oboustranně ve stálém vzájemném působení.
Člověk však chce panovat nad něčím, jemuž samostatnému působení je neustále podroben a podroben zůstane. Ve své domýšlivosti má za to, že již vládne silou, jestliže se naučil pro své účely používat jen malé výběžky vyzařování, nebo když ve zcela malé míře využívá účinků vzduchu, vody a ohně!
Kdo v sobě necítí touhu po modlitbě, může od ní klidně upustit, protože jeho slova či myšlenky se přece musí rozplynout v nic. Jestliže modlitba není důkladně procítěna, tak nemá žádnou hodnotu, a proto také žádný účinek.
Síly, nesoucí vůli Boží, může využíti člověk jedině tehdy, když je důkladně zkoumá, tedy poznává a podle nich se pak řídí. Avšak počítati s nimi a říditi se podle nich není ve skutečnosti nic jiného, než vpravení se do nich, tedy podrobení se jim! Znamená to nestavěti se proti těmto silám, nýbrž jíti s nimi! Jen tehdy, když člověk svou vůli přizpůsobí rázu těchto sil a jde s nimi stejným směrem, dovede využitkovati moci těchto sil.
Chtít prozkoumat nepozemské s pozemskými prostředky a možnostmi, není nic jiného, jako když by se s pozemskými nebezpečími neobeznámené a nerozvinuté dítě, postavilo do pralesa a ponechalo by se samotné tam, kde jen člověk vyzbrojený odpovídajícím způsobem, ve své plné síle a s veškerou ostražitostí, může mít vyhlídku, že projde beze škody.
Živá tvůrčí síla, která lidmi proudí, nabere společně ucelenou vůlí vytvořené myšlenky jemnohmotné a uzavře je nezvratně do formy, kterou vyjadřuje vůli této myšlenky. Tedy něco skutečné, živé, které stejnorodostí tohoto světa myšlenkových forem, vlivem zákona přitažlivosti stejného druhu přitahuje nebo se přitahovat nechá, podle své vlastní síly.
Člověk má vždy jen svobodný úmysl a svobodné rozhodnutí na začátku každého jednání v tom, že určuje kam má být vedena vesmírná síla, jím proudící, jakým směrem. Z toho vzniklé následky, které ve směru jeho chtění přivodila síla, musí potom nést.