Ve Světle Pravdy
Poselství Grálu od Abdrushina
1.KNIHA ◄ ► 2.KNIHA
Pravda. Jednoduchá a jasná. Osvobozující a přinášející Světlo. Ale i přísná a spravedlivá. Věčná, neměnná Pravda.
Pravda může býti ve své přirozené prostotě chápána všemi. Je možné ji nalézt v přírodních zákonitostech, fyzikálních zákonech, ale i v každodenním životě, pokud ji jen člověk vidět chce. Pravda je ukazovatelem cesty k duchovnímu uvědomění, cestou k nalezení ztracené harmonie a k životu podle Boží Vůle, jenž je nezávislá na lidských přáních. Moudře činí ten, kdo se snaží Pravdu poznat a podle ní uzpůsobit svůj život.
Kniha Ve Světle Pravdy je čistým zdrojem poznání pro ty, jenž opravdově hledají Pravdu. Čtení knihy vyžaduje pozornost a procítění psaného duchem, ale i bezohledné zkoumání. Více o knize se dozvíte v úvodním textu k doprovodu.
Český překlad původního vydání obsahuje v knihách Ve Světle Pravdy, Poselství Grálu od Abdrushina a Doznívání k Poselství Grálu společně 201 přednášek. Pokud si chcete dílo Ve Světle Pravdy stáhnout v elektronické podobě, klikněte na obrázek knihy vedle obsahu.
Přednášky Doznívání k Poselství Grálu jsou rozšířením Poselství. Kdo jim chce rozumět, musí znát Poselství. Je to celek, který musí být dodržován v předepsaném pořadí, má-li se stát pravým věděním.
Citáty z knihy
Pod pravou cudností rozumí se čistota myšlenek, avšak ve všech věcech, až dolů k myšlenkám týkajících se povolání. Cudnost je vlastnost čistě duchovní, nikterak tělesná.
Zrození a smrt, nerozlučné póly všeho pozemského bytí, neměly by býti pro člověka tajemstvím.
Žádný člověk nemůže obcházet přírodní zákony, nikdo nemůže plavat proti jejich proudu. Bůh jest síla, která pohání přírodní zákony, síla, kterou dosud nikdo nepochopil, nikdo neviděl, ale jejíž účinky musí vidět, cítit a pozorovat každý denně, v každou hodinu, ba ve zlomcích každé vteřiny, jestliže jen vidět chce; v sobě, v každém zvířeti, v každém stromu, v každé květině, v každé žilce listu, který se dere z pupenu, aby vyšel na světlo.
Rodiče dávají dítěti přímo to, co potřebuje ke svému dalšímu vývoji, právě tak na druhé straně dítě rodičům, nechť je to dobré nebo zlé, neboť k dalšímu vývoji a k rozmachu patří ovšem také uvolnění od zla, prožitím téhož zla, čímž jako takové bude poznáno a odvrženo. Příležitost k tomu neustále přináší vzájemné působení. Bez něj by člověk nemohl nikdy být skutečně osvobozen od toho co se událo.
Cit, který není vázán na prostor a čas a je ve spojení se stejnorodým, duchovním, věčným, ihned poznal pravý druh a nenechal se ošálit obratností rozumu.
Nejhorším nepřítelem člověka, vzato čistě pozemsky, jest pohodlnost. Ale pohodlnost ve víře stává se jeho duchovní smrtí!
Jako zde jest naše hrubohmotné tělo citlivé vůči svému okolí stejného druhu, které proto může viděti, slyšeti a cítiti, právě tak jest tomu v těch částech stvoření, jichž podstata není podobná naší. Jemnohmotný člověk v tak zvaném záhrobí cítí, slyší a vidí jen své stejnorodě jemnohmotné okolí, vyšší duchovní člověk může zase viděti jen své duchovní okolí.
